3. Technika došlapu - pata, špička jsem z toho jelen..

Pokud zabrouzdáte na různá fóra na internetu, která se zaobírají běžeckou tématikou, jistě vám neunikne diskuze ohledně správného došlapu při běhu. Neunikne vám, protože to budete muset, ať chcete nebo nechcete, začít řešit. A to z důvodu, že jste začínající běžec a chcete to dělat správně a z běhu sklízet spíše benefity nebo proto, že jste to neřešili, začali jste běhat bez korekce techniky a po delší době se začaly objevovat zdravotní problémy.

Cílem tohoto článku není Vám popsat ideální techniku, to vám ukáže kondiční trenér, ale dát vhodné argumenty pro správný došlap při běhu.

Má to takový význam? Při 10 km běhu udělá průměrný běžec cca 6.500 kroků. Na každou končetinu v oporové fázi působí síly zhruba v dvojnásobku vaší tělesné hmotnosti. Vynásobte počtem kroků a zjistíte, jakou zátěž končetiny musí během jednoho běhu snést. Několik tun. Proto řešit optimální techniku běhu a konkrétně techniku došlapu, je na místě.

 

Běhat přes špičku, patu, střed chodidla?

Odpovědět na tuto otázku není až tak jednoduché, neboť opět záleží na individuálním posouzení, na fyzické kondici, zdravotních aspektech, typu tréninku (základní vytrvalost, tempový a intervalový běh, sprint).

 

Budeme mluvit opět o začátečnících, protože se to týká většího množství lidí.

Začnu odpovědí hned na začátku. Pokud začátečník pořídil kvalitní obuv s vysokou mírou tlumení a běhá v pásmu obecné vytrvalosti, tak z hlediska rozložení a působení sil, je většinou vhodnější došlap přes patu do kolébky. Nechci a nebudu tady popisovat anatomii, jak se zapojují jednotlivé svaly při došlapu, ale podám jednoduchý pohled.

Při došlapu přes patu v době dokroku se výrazně zapojuje přední strana stehen – kvadriceps a hýžďové svaly. Mnohem větší svaly než lýtkový sval a achillova šlacha při došlapu přes špičku. Ve fázi opory je důležitá stabilizace chodidla na podložce. Ta bude jednoduše větší, když jdete přes patu kolébkou na celé chodidlo (se zapojením podélné klenby) s odrazem ze špičky, než když budete došlapovat přes špičku (příčná klenba) a vše tlumit lýtkovým svalem. Jednoduše postavte se na jedné noze na špičku a poté na celé chodidlo. Vyšší stabilitu a rozdíl pocítíte rychle.

Toto vše platí jak pro začátečníky, tak pro výkonnostní běžce, kteří nabírají základní vytrvalost, tzn. běhají pomalým tempem.

Pokud máte výkonnostní cíle, máte patřičnou fyzickou kondici, dobrou techniku běhu a do tréninku zařazujete tempové a intervalové běhy, zde běh přes patu logicky význam nemá a je naopak kontraproduktivní. U tempového běhu je vhodnější došlap přes střed chodidla a u rychlých běhů přes špičku. Tyto způsoby došlapu způsobují velké zatížení pohybového aparátu a příčné klenby a pokud nemáte dobře naučenou techniku, měli byste ji hodně trénovat.

 

Jednoznačně bez bližší analýzy určit techniku došlapu nelze. Obecně z hlediska působení různých velikostí sil, které působí na pohybový aparát běžce, lze začátečníkům doporučit běh přes patu do kolébky: vnější část paty – střed chodidla (zapojení podélné klenby) – odraz za palcem. Vše by ale mělo být individuálně posouzeno. Jednoznačným názorům, že běh přes špičku, patu, střed chodidla je ten správný, bych se bránil. Každý je individualita, přistupujme k sobě individuálně!

 

Kontakt

Mgr. Václav Kain

GSM: +420 602 133 475

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode