Po období mateřské tedy redukce hmotnosti, kdy svá kila shazovala na našich kruhových tréninkách, začalo nové sportovní období. Běžecké. Začali jsme běhat na společných skupinových výbězích. Markéta si běh velmi oblíbila a před zimou jsme se domluvili, že ji připravím na závody a vytyčili jsme si pro nadcházející rok nový cíl a to zaběhnout půlmaraton pod 2 hodiny. Naplánovali jsme závody a domluvili se na společných tréninkách. Ty probíhaly v úterý a o víkendu. V úterý nás vždy čekal těžký trénink a Markéta metodu stupňovaného běhu opravdu nesnášela, aspoň tedy poslední část tréninku. O víkendu nás vždy čekaly dlouhé běhy. Zbytek tréninků v týdnu si Markéta odběhala sama dle domluvy. Někdy měla problém, jako každý začátečník, nepustit příliš svojí energii do tréninku a dodržet opravdu nízké tempo. Jak už to bývá, někdy se to nepodařilo. Bojovala v hlavě s tím, že takhle prostě nezrychlí, když bude běhat pomalu. Po těžké zimě a mnohaset naběhaných kilometrech přišly závody. Jako první závod jsme měli naplánovanou Pečeckou desítku, aby si vyzkoušela závodní prostředí a tempo na 10 km. V ten den bylo dost teplo a o to byl závod těžší. Chtěl jsem, aby závod zaběhla pod hodinu. Do cíle se dostala v čase 56:46 a po doběhu konstatovala, že 10 km závod už nikdy nejde, protože to je moc rychlé a bolí to. J Co řekla, dodržela. Od té doby to jsou jen půlmaratony nebo běhy pro zábavu, kde nejde o výsledek. Pečky byly přípravou na pražský ½ maraton, který se konal 4. dubna. Pro svůj první půlmaraton dostala jasné instrukce. Nenech se vyblbnout na začátku závodu závodníky, kteří tě budou předbíhat. Nepřepal to a drž si svoje tempo. Jdeš si tento závod především užít. Markéta udělala, co měla a po doběhu s nadšením vyprávěla, jakou měla husinu při startu závodu. Závod se jí moc líbil a doběhla ho v čase 2:06:03. S nadšením jsme pokračovali v tréninkách a vyhlíželi další půlmaraton. Tentokrát v Karlových Varech 24. května 2014. Zde byla trať více členitější, nebyla to placka jako v Praze. Nicméně už zde jsme vytvořili tlak na výsledek s cílem zaběhnout lepší čas, než na pražském půlmaratonu. Těsně před závodem nebyly příznivé podmínky, protože od rána dost pršelo. Ale těsně před závodem déšť ustal, vylezlo sluníčko a my si mohli závod užít za krásného počasí na čerstvém vzduchu. Markétě se podařilo zaběhnout trať za 2:02:33 a zlepšila tak svůj čas o 3:30 min. Dalším závodem byl ½ maraton v Českých Budějovicích 7.června. Ten den bylo hodně velké teplo a již hodinu před startem, kdy teploměr ukazoval 29 stupňů, mi bylo jasné, že zde stěží vylepší čas. Nemusel jsem nic říkat a oběma bylo jasné, že tempo závodu přizpůsobíme podle toho, jak se v průběhu závodu budeme cítit, jaká bude hydratace apod. Markéta doběhla v čase 2:09:22. Oba jsme si závod protrpěli. Ne vždy to je pohádka. Poslední závod roku byl naplánován do Ústí nad Labem na 14.září. Podzimní počasí a chlad dával mnohem větší naději dosáhnout vytouženého cíle. Ačkoliv trať nebyla nikterak půvabná a moc se nám nelíbila (běh chemičkou), závod sedl na výbornou. Markéta si splnila svůj cíl a zaběhla ½ maraton pod dvě hodiny. 1:57:36.
Hodně štěstí v dalších kilometrech.